Vysvětlení k výchovným koncertům České filharmonie

Marko Ivanović 2.2.2010

 

 

V Praze 1. února 2010

 

Vážení posluchači našich koncertů,

v uplynulých dnech se pravděpodobně i k Vám donesla informace, že druhý koncert letošního ročníku z cyklu „Čtyři kroky do nového světa“ „je zrušen z důvodu odstoupení interpretů“, a že „Česká filharmonie rozhodnutí interpretů respektuje“. Jinými slovy – já a Petr Kadlec jsme nezodpovědní floutci, kteří se ze dne na den na své věrné publikum vykašlali a nebohé pořadatele nechali na holičkách.

Proti této nehorázné lži se musím bránit. I když jsem původně chtěl celou kauzu přejít v tichosti, musím v tomto případě svou stavovskou čest obhajovat i za cenu přerušení přátelských styků s naší přední uměleckou institucí.

O co jde?

Vznik našeho projektu je Vám jistě známý. Před asi pěti lety jsme se Petr Kadlec (muzikolog a lektor ČF) a já (čerstvý dirigent ND a donedávna i středoškolský učitel) rozhodli dát dohromady cyklus původně jen čtyř popularizačních koncertů, kde by studentští interpreti seznamovali studentské publikum s vybranými skvosty hudební historie. Česká filharmonie nám vyšla vstříc a projekt zastřešila. Na nás pak bylo vše ostatní: vymyslet dramaturgii, nazkoušet náročný program s převážně amatérským orchestrem, promyslet program a nazkoušet ukázky, podchytit zájemce z řad škol atd. a to s každým koncertem znova a znova. Klíčová pro nás byla zpětná vazba posluchačů a především jejich profesorů, kteří nás upozorňovali na problémy a potřeby středoškolského publika. a pak samozřejmě podpora mnoha našich přátel ze spřátelených institucí: prof. Mirko Škampy a Martiny Jesenské z Pražského komorního orchestru (základ smyčcové sekce), paní Jany Klimtové (organizátorky Hudebního letního tábora mladých) atd. Po úspěchu prvního ročníku jsme pak pokračovali dál, přičemž tíhu vlastní organizace na sebe stále více bral Petr Kadlec. Moje různorodé pracovní povinnosti mi už stoprocentní podíl na projektu neumožňovaly.
  
Celá kauza začíná v říjnu loňského roku. Nový ředitel České filharmonie Vladimír Darjanin dává prostřednictvím svých podřízených výpověď Petru Kadlecovi s platností od konce kalendářního roku (tedy uprostřed sezóny!). Do dnešního dne jsme nezjistili důvod. Po prvních dotazech bylo panu Kadlecovi prostřednictvím vrchní ředitelky Mgr. Kateřiny Růžičkové vzkázáno, že „při svojí inteligenci na to jistě časem přijde sám“.
A co bude s našimi koncerty? Obrátil jsem se přímo na pana ředitele, který mě okamžitě přesměroval na intendantku orchestru paní Danu Wagnerovou. Domluvili jsme si schůzku, na níž se ukázalo, že paní Wagnerová naše koncerty nezná a o jejich přípravě nic neví. Vysvětlil jsem jí, že koncerty v té podobě, jak byly navrženy, NELZE bez Petra Kadlece realizovat. Už z toho prostého důvodu, že je to právě pan Kadlec, kdo dává orchestr po jednotlivých lidech dohromady, je to on, kdo koncipuje dramaturgii cyklu, a že jsou naše koncerty založené také na jisté improvizaci, která vzniká v kontaktu se studentským publikem, a kterou nelze očekávat od jakéhokoli uvaděče nebo lektora. Paní Wagnerová mé argumenty uznala a rozešli jsme se s tím, že pan Kadlec bude mít smlouvu o externí spolupráci na zbývající koncerty cyklu.
Ačkoli jsme byli vzniklou situací značně rozmrzelí, rozhodli jsme se s Petrem, že s koncerty pokračovat budeme a to hlavně s ohledem na naše posluchače, kteří většinu vstupenek už vykoupili. Petr Kadlec tedy napsal paní Wagnerové email, v němž poprosil o závaznou informaci ze strany ČF a případnou další spolupráci podmínil mimo jiné vysvětlením své neočekávané výpovědi. Odpověděl tentokrát sám pan ředitel (cituji doslova):

 

 6.11.2009
„Drahý pane,
Píší Vám po prve a také naposledy.
Zkuste přemýšlet o tom jaké je asi Vaše současné postavení v tomto světě.
Přečtete si něco o výrazech jako je etika, skromnost, sebestřednou, nevychovanost pak možná Vám mnohé pochopíte.
Do té doby Vás žádám aby jste mně ani moje spolupracovníky neobtěžoval.
Vl.Darjanin“

 

A tím byla záležitost uzavřena. z kuloárních informací jsme se dozvěděli, že pan ředitel ZÁSADNĚ s panem Kadlecem spolupracovat nebude, a že nějaké moderování koncertů by mohl vlastně dělat kdokoli. s velkým smutkem jsem tedy musel paní Wagnerové zopakovat své stanovisko: bez Petra Kadlece zbylé koncerty já sám  nezvládnu zorganizovat a na takto riskantním podniku se podílet nemohu. Vzhledem k tomu, že smlouvu jsem ještě neměl podepsanou, připadala mi celá záležitost víceméně uzavřená. s Petrem Kadlecem jsme okamžitě zahájili jednání s novými subjekty a začali jsme plánovat nový cyklus pod novou patronací.
Na listopadovém koncertě jsme měli s Petrem dilema, jestli máme publiku sdělit, že je toto náš poslední koncert? Nakonec jsme neřekli téměř nic. Nechtěli jsme potápět námi „vypiplaný“ projekt a nechtěli jsme být nařčeni ze sabotování a pomlouvání.

 Uplynuly tři měsíce. Tři měsíce od chvíle, kdy jsem vedení České filharmonie obeznámil s faktem, že na jejich výchovných koncertech nebudu participovat, protože nemohu za kvalitu takovýchto koncertů ručit. Před čtrnácti dny zjistila paní Wagnerová to, co jsem jí opakovaně psal, že žádný „Orchestr 17. listopadu“ de iure neexistuje, že ona sama s paní Vejvodovou orchestr ani sólisty neposkládá, a že ani neví o sboru, který by se na koncertě měl podílet (přiznám se, že jsem to v listopadu nevěděl ani já). a co tedy vedení České filharmonie udělalo? Nepřímo obvinilo interprety, tedy mě a Petra, že jsme na poslední chvíli odstoupili, a filharmonie tak musí koncert přesouvat. Zároveň bylo zahájeno obtelefonovávání a přemlouvání účastníků zbývajících dvou koncertů, přičemž jsem byl opět já uváděn jako příklad osoby, jež se nezachovala profesionálně a zodpovědně.
  
Na závěr Vám musím jménem svým i Petrovým poděkovat za dosavadní podporu a velmi se za vzniklou situaci omluvit. Asi se už nikdy nedozvíme důvod Petrova „odstoupení“ a doufám, že mé důvody k rozhodnutí „nepokračovat“ chápete. Ale vězte, že s Petrem Kadlecem nezahálíme a snad Vás už v dohledné době budeme moci informovat o našem novém edukativním projektu. Zbylé tři koncerty „Čtyř kroků“ jsme sice ještě naplánovali, ale s jejich realizací už, bohužel, nemáme nic společného.

S poděkováním, přáním všeho dobrého a s nadějí na brzké shledání v „novém světě“

Váš

Marko Ivanović

 

 

 

 

 

pozn. redakce:
Vyjádření Marka Ivanoviće obdržela též ČTK.